";

Zimní hry

Zápis z akce napsal Fréza

Akce Bílý potok se uskutečnila 19. – 21. února. Akce byla kvůli nedostatku účastníků modifikována, nicméně neztratila na svém původním účelu. Vše začalo zkrácenou schůzkou, konanou v pátek od 17:00 do 19:00. Poté, co byla schůzka ukončena, začala akce naplno. Jak už bylo zmíněno, kvůli nedostatku účastníků byla akce upravena. Tou úpravou byl fakt, že jsme místo spaní v údolí, v chatce, spali na klubovně. Každý jsme po schůzce dostali instrukce k uklizení klubovny. Po té jsme vyrazili na nákupy zásob. Na večeři byla hrachová polévka. Příprava polévky chvíli trvala, protože jsme místo obyčejného sporáku měli indukční desku a nemohli jsme najít správný hrnec. Po důkladném vyčištění kastrolů, jež náleží jisté paní, pravděpodobně pocházející z Ukrajiny, jsme si zahráli oblíbenou Citadelu, kterou jsme dohrály následujícího večera, kvůli nedostatku času a také jisté ospalosti některých druhů. Budíček - 6:30, snídaně – velmi chutná debrecínka + něco, co docela chabě parodovalo špekáček. Po snídani jsme v 8:00 stáli na nástupišti před Výstavištěm, abychom stihli spoj, který nás měl zavést k Zoologické zahradě. Během cesty se k nám přidal Šedák. Po příjezdu k ZOO nás čekala další cesta autobusovou linkou 303 do Veverské Bítýšky a následný přesun na předem určené místo podél Bílého potoka. Tím místem byl místní vrchol Ostrá, nacházející se několik kilometrů jihozápadně od Veverské Bítýšky. Cesta na místo probíhala v dobré náladě, i když výstup nám dal v celku zabrat. Není se čemu divit, z údolí do výšky 431 m. n. m. nejpřímější cestou podle map od Seznamu není žádná sranda. Freeza (Já) s Kubou jsme po cestě nahoru holýma rukama pokáceli strom a to se taky počítá. Po náročné cestě a dosažení našeho prvního cíle jsme se nasvačili a trošičku si odpočinuli. Nicméně nebylo ani 10:00 a čekala nás první soutěž – biatlon. Biatlon byl přesně kilometr dlouhý. Teď si asi řeknete, že naše časy byly mezi 8 – 15 minutami na kilometr docela dost pod úroveň. Samozřejmě v biatlonu sebou nesete zbraň (v tomto případě kus větvě, vážící stejně, jako Jendova vzduchovka zapůjčená z Čáslavi) a běžíte v členěném terénu. Trasa byla zvolena tak, aby každý běžel nejprve po hřebeni, pak z prudkého kopečka, dále pod hřebenem a zase zpátky na hřeben. V cestě nám stáli některé přírodní překážky, jako bahno, trní, kopec jako kráva a taky čas. Šlo o to být co nejrychlejší. Tuto disciplínu obhájil Kuba Faigel, druhý skončil Frééza, třetí a poslední skončil Honzík Rosypal. Dále nás čekal zálesácký terčák, ve kterém opět zvítězil Kuba. Šlo o co nejrychlejší běh podle zvláštností v lese a na louce (viz šipka v trávě nebo na cestě, polámaná větev, atd.). Po těchto náročných disciplínách, které zakončili náš dopolední program, jsme se zhruba v 14:00 dostali ke skromnému obědu složeného z chleba, salámu a sýru, bez másla. Po 10 minutovém odpočinku, jsme se všichni rozloučili s Šedákem, dokumentující náš výlet a Kuba, Frééza (Já) a Honzík jsme se vydali na poslední část našeho programu - orienťák. Rozdělili jsme se na dvě skupiny – Já + Honzík a Kuba. Měli jsme instrukce sejít z Ostré a dojít k rozcestí Prachovna, kde na nás čekala mapa. Cílem orientačního závodu bylo sebrat 6 kontrolek společně s hřebíkem a uzlem a zatlouct je do kolečka ze smrkového dřeva k tomu určenému. Musím se přiznat, že i když, jsme dostali instrukce, abychom se rozdělili, šli jsme všichni spolu. Už nám bylo jedno, kdo vyhraje, šli jsme společně. Samozřejmě toto bylo před náčelníky citelně utajeno, takže se nikdo nic nedozvěděl. Na orientační závod jsme měli 4 hodiny. Nejpozději o půl sedmé jsme měli dorazit do Veverské Bítýšky a dojít na náměstí. Orienťák probíhal nejprve v dost nepříjemné atmosféře, nechtělo se nám jít 4 hodiny pro 6 kontrolek po dopolední fyzické námaze. První dvě kontrolky ležely u cesty podél Bílého potoka, potom jsme ale museli šplhat do kopce – na Šmelcovnu. Měli jsme celkem problém, protože jak už jsem jednou zmínil, mapy od Seznamu nejsou spolehlivé a to se projevilo nejednou při naší cestě. Vylezli jsme nahoru, kde byla naše v pořadí třetí kontrolka. Tady už panovala dobrá nálada a duchaplná konverzace o mobilních telefonech. Chvíli jsme si odpočali a šli jsme dál. Tady opět zmíním vysokou nespolehlivost map od Seznamu, protože zkratka, kterou jsme chtěli použít a dostat se těsně před vesnici Lažánky, zde opět nebyla, takže jsme obešli místní vrchol a ztratili skoro 45 minut času. Nakonec jsme byli nuceni vesnici celou projít a dostat se na silnici delší cestou. Odtud, necelý kilometr, ležela další kontrolka, v pořadí čtvrtá, na autobusové zastávce. Tu jsme rychle našli a uchýlili jsme se zpět pod stín stromů. Pátá kontrolka ležela na rozcestí, nedaleko bílého potoka a našeho cíle – Veverské Bítýšky. Trochu jsme si prodloužili cestu, hádejte proč. Nicméně, jsme dorazili tam, kam jsme potřebovali, ale kontrolku jsme minuli. Chvíli jsme ji hledali, pak jsem se vrátil a kontrolní stanoviště objevil. Poslední kontrolní stanoviště leželo ve Veverské Bítýšce, u Jarošova Mlýnu, tu jsme objevili bez větších problémů. Jelikož původní instrukce byly dojít do půl sedmé na náměstí Na Městečku, náčelníci nás informovali o změně instrukcí. Našim novým cílem byla restaurace Hostinec Na Růžku. Tam na nás čekala kofola a poslední soutěž v poznávání uzlů. Ta skončila nerozhodně mezi Freezou a Kubou. Honzík, jako nejmladší člen, trošku zaostával. Jelikož jsme došli na místo určení o hodinu dříve, měli jsme čas na odpočinek. Pak jsme absolvovali neklidnou cestu s jistými individuality, na které se bude zapomínat jen těžko. Po návratu na klubovnu nás čekala večeře v podobě velmi chutných špaget a následná dohra Citadely, ve které, pokud se pamatuji dobře, zvítězil David. Potom jsme si zahrály velmi vtipné Černé historky. Ráno, po snídani vánočky s džemem, se náš počet zmenšil na 4 lidi a jeli jsme na místo, několik set metrů vzdálené od obory Holedná, kde jsme měli za úkol rozdělat oheň ve vlhkých podmínkách, pouze za pomoci přírodních zdrojů. Naneštěstí zadání bylo špatně pochopeno a kluci použili papír, doposud ukrytý v útrobách Kubovi blůzy. Jejich oheň byl za 10 minut hotový. Freezův (můj) oheň byl startován asi 5 krát déle, než protějšího týmu, také kvůli paličatosti a velmi malým zkušenostem rozdělávání ohně za mokra. Naštěstí se mi to s pomocí kluků povedlo a Davidovi děkuji za případné rady. Po brzkém návratu na klubovnu jsme si uvařili rizoto – no trošku víc rizota, než bylo původně v plánu a byli jsme nuceni velký zbytek několik let staré rýže „zpracovat“. Po uklizení klubovny byl vyhlášen celkový vítěz a tím byl Kuba. O odměnu v podobě čokolády se se všemi podělil. Následovala hra hry Game. Po skončení této hry byla akce zhruba o půl druhé ukončena.

Fotogalerie k akci:

Přihlášení:




Datum a čas
Kalendář
Po Út St Čt So Ne
28293031123
45678910
11121314151617
18192021222324
2526272829301
Nejbližší schůzka
V nejbližší době
nejsou naplánovány
žádné schůzky
Nejbližší akce
V nejbližší době
nejsou naplánované
žádné akce